Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Tichavský Radek
24. 9. 2017
Nepřítomnost na katedře

autor: Miklín Jan
21. 9. 2017
Nepřítomnost na katedře

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Podporuji špičkovou vědu i nadané studenty“

„Podporuji špičkovou vědu i nadané studenty“

„Podporuji špičkovou vědu i nadané studenty“
Karel Šilhán: Narozen v květnu 1982 v Hradci Králové, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a fyzickou geografii a geoekologii na Ostravské univerzitě, kde od roku 2007 pracuje jako odborný asistent. V roce 2014 získal akademický titul doc. na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Je členem oborové rady doktorského studia OSU, členem České asociace geomorfologů, European Geosciences Union a také Českého rybářského svazu. V současné době vedoucí Katedry fyzické geografie a geoekologie.
 
„Studium na vysoké škole je významně o samostudiu.“
 
Karle, po zvolení doc. Jana Hradeckého děkanem jsi byl pověřen vedením naší katedry. Jak se cítíš v této funkci? Máš nějaké konkrétní cíle, kterých bys chtěl jako vedoucí katedry dosáhnout?
Je to pro mě zcela nová pozice, se kterou se teprve sžívám. Momentálně cítím obrovskou zodpovědnost, ale trochu napjatě i očekávání od sebe samého. Prozatím zjišťuji, jak funguje vnitřní chod nejen katedry, ale i celé fakulty, abych mohl v budoucnu dělat co možná nejoptimálnější rozhodnutí. Mým cílem je minimálně udržet stávající trendy směřování katedry, nastartované předchozím vedením. Jedná se mimo jiné o podporu nadaných studentů, vychovávání kvalitních absolventů a vytváření podmínek pro realizaci špičkové vědy.
 
Jak lze podle tvého názoru rozeznat nadaného studenta od těch ostatních? Mimochodem, jakou vidíš perspektivu ostatních studentů, kteří nadaní nejsou? V dnešní době je jejich uplatnění problematické…
Rozpoznat nadané studenty myslím není problém. Odhlédneme-li od obvykle výborného prospěchu, je to jejich hlubší zájem o obor, snaha o diskusi a zapojení se do aktivit katedry. Je pravda, že uplatnitelnost všech absolventů je otázka, která by pro nás měla být velmi důležitá. Je těžko možné očekávat, že každý náš absolvent bude hned pracovat ve vystudovaném oboru. Jsem však přesvědčen, že kvalitní studenti, kteří berou své studium zodpovědně, mají dobrou šanci na trhu práce uspět.
 
Jaké plánuješ formy podpory pro nejnadanější studenty?
Podpora pro nadané studenty funguje již dnes. Pokud má student zájem o zapojení do aktivit katedry, je možné ho odměňovat ze stipendijního fondu a skutečně se tomu tak děje. Někteří studenti jsou zapojeni a financováni z projektu SGS (studentské grantové soutěže). Další možností je zapojení aktivních studentů do řešení projektů GAČR, kde jsou i pro ně vyčleněny finanční prostředky. Zejména ve stipendijním fondu jsou velké prostředky pro podporu nadaných studentů, a moje představa spočívá v jeho ještě intenzivnějším využívání. To však již závisí i na zájmu studentů samotných.
 
Špičková věda versus absolventi připravení do praxe. Jak se stavíš k tomuto sporu, který mnoho lidí názorově rozděluje?
Myslím, že vynikající věda je minimálně velmi dobrý předpoklad pro kvalitní absolventy. Opravdoví odborníci, na špici ve svém oboru, sledují nejnovější trendy a předávají je studentům, čímž jejich kvalita a konkurenceschopnost roste.
 
Zůstaňme u konkurenceschopnosti. V poslední době se hodně mluví o výrazně klesající úrovni vysokoškolských studentů. Dorazil tento jev i k nám na katedru? Já osobně se například setkávám u studentů s poněkud znuděnými výrazy přímo ve výuce.
Na katedře působím dost let, a tak si myslím, že již mohu porovnávat úroveň dnešních studentů. Bohužel si také uvědomuji, že obecně kvalita studentů klesá. Patrné je to například u státních závěrečných zkoušek, kdy v regulérním termínu končí velmi málo studentů. Navíc i jejich úspěšnost je oproti minulým letům nižší. Na druhou stranu jsem však rád, že stále existuje dost studentů, kteří mají o studovaný obor zájem a jsou zapálení pro nové poznávání. Mělo by pro nás být stěžejní tyto studenty dále motivovat a třeba i finančně jejich aktivity podporovat.
 
Hodně se diskutují možné změny ve stylu výuky. Jde například o přednášky, které jsou často pro studenty „neatraktivní“, lektoři mnohdy připravují prezentace z materiálů, které jsou běžně k dispozici v tištěné nebo on-line podobě. Mnozí studenti, kteří kandidovali do AS PřF, měli ve svých programech např. zavedení videopřednášek, transformaci přednášek v semináře apod. Jaký je tvůj názor? Není klasická výuka příliš ustrnulá?
Toto je poměrně složité téma. Je jasné, že vývoj jde kupředu, a to v mnoha směrech. Styl výuky nejen na univerzitách by neměl zůstávat pozadu. V tomto ohledu by jistě ke změnám mělo postupně docházet, abychom udrželi krok s nastupujícími trendy. Myslím si ale, že k případným úpravám by se mělo přistupovat individuálně. Těžko si dokážu představit nějaké rychlé masové transformace klasických přednášek ve zmíněné formy.  Neměli bychom ale ani zapomínat, že studium na vysoké škole je významně o samostudiu, a je na každém studentovi jak se k tomu postaví, protože není v silách přednášejících sdělit všechny informace. 
 
Jak se díváš na projekt ERASMUS+ v souvislosti s naší katedrou?
Tento projekt vnímám velmi pozitivně. Zároveň si však uvědomuji i obrovské rezervy, které jako katedra v tomto směru máme. Chceme-li se dále držet v popředí nejen mezi katedrami na PřF, ale i mezi geografickými katedrami v ČR, je nutné více pracovat na internacionalizaci studia. Intenzivní využívání možností projektu ERASMUS+ momentálně vidím jako jednu z priorit našeho dalšího rozvoje. Tímto bych tedy chtěl i apelovat na naše studenty, aby využívali možnosti vyjet na zahraniční univerzity a získali další zkušenosti. I tímto stoupá jejich šance při dalším uplatnění po ukončení vysoké školy.
 
Jsi pro zavedení výuky v angličtině pro domácí studenty?
Momentálně ne. Pokud mají studenti zájem o anglickou výuku, lze jim doporučit právě zmiňovaný program ERASMUS+. Obávám se, že nárazové zavádění anglické výuky by mnohé studenty odradilo, a rovněž by se musela řešit reakreditace studijních oborů. 
 
Mnohé zahraniční studenty však jistě od ERASMUS návštěvy odrazuje, že výuka u nás probíhá pouze v Češtině a anglické konzultace s vyučujícím zřejmě nejsou plnohodnotnou náplní studia…
To je druhá věc. Pro zvýšení atraktivnosti našeho pracoviště pro zahraniční studenty je výuka vybraných předmětů v angličtině jistě klíčová. Z tohoto důvodu již byly vytvořeny nové předměty vyučované v angličtině, které se, při dostatečném zájmu zahraničních studentů, budou otevírat. V zimním semestru byl již jeden kurz realizován.
 
Některé okolní katedry se vydaly cestou přilákání zahraničních výzkumných pracovníků (např. z některých východních zemí). Je to cesta, kterou je dobré následovat?
Jsem naprosto přesvědčen, že ano. V současnosti jsme svědky posilování vědeckých týmů a vytváření center excelence. Odborníci z vnějšího prostředí zanášení do často stereotypem svázaných pracovišť inovativní pohledy na řešené problémy a přinášejí nové názory. Pokud se navíc jedná o odborníky ze zahraničí, jistě tento fakt časem pozitivně ovlivní i jazykovou vybavenost akademiků.
 
Kdy se tedy můžeme dočkat prvních odborníků?
Samozřejmě bych rád, kdyby to bylo co nejdříve. V tomto směru, myslím, není moc na co čekat. Otázkou samozřejmě je, zda bychom momentálně byli schopni kvalitní odborníky ze zahraničí zaujmout a finančně je zde udržet. Avšak, výsledky dosavadního výzkumu jsou naší velmi dobrou vizitkou, která je ve světě vidět. Takže uvidíme…
 
 „Dendrogeomorfologie u nás před pár lety prakticky neexistovala.“
 
V současné době patříš k předním světovým odborníkům v oboru dendrogeomorfologie, se svým týmem určuješ současné trendy a metodické postupy. Jak ses k tomuto odvětví dostal? 
Bylo to v podstatě velmi náhodné. V rámci realizace své disertační práce jsem narazil na problematiku chronologie blokovobahenních proudů, která se v té době u nás prakticky neřešila. A tak jsem začal zjišťovat různé metodické možnosti, aplikované ve světě, ze kterých se postupně celkem jednoznačně tento vědecký přístup ukázal jako ten pravý.
 
Jakou má dendrogeomorfologie budoucnost? Vidíš nějaké její možné využití například v praktické ochraně přírody?
Rozvoj dendrogeomorfologických metod má v současnosti tak obrovskou dynamiku, že lze jen stěží usuzovat, kam až se vyvine. S každou zodpovězenou otázkou vyvstávají neustále nové. Ještě před pár lety jsem si ani nedokázal představit, jaká témata se budou řešit nyní. Možná právě jedním z budoucích směrů bude aplikace i v ochraně přírody. Již nyní můžeme najít práce, které využívají získané poznatky při studiu přírodních hazardů. V budoucnu lze jistě očekávat akceleraci tohoto trendu.
 
Podařilo se ti vybudovat dendrogeomorfologickou laboratoř, která má své vlastní internetové stránky i facebook. Konkrétně za dnešní den máte 10 nových přístupů. Dle mapy se na stránky připojují lidé z celého světa (namátkou Omán, Hong Kong, Kalifornie, Puerto Rico, Brazílie). Na vše jste ale s Mgr. Radkem Tichavským jen dva. Navíc jste získali grantový projekt GAČR. Budeš stíhat bádání spolu s vedením katedry? 
Je pravda, že tohoto se trochu obávám. Osobně se považuji více za vědce než za manažera nebo učitele a moje momentální administrativní vytížení mi moc nedovoluje věnovat se vědě. Nicméně věřím, že je to jen dočasný stav. Laboratoři by rozhodně prospělo rozšíření našeho týmu o další zapálené členy. Podmínky bychom jim určitě byli schopni zajistit kvalitní, jak po stránce materiální, znalostní tak i finanční. Výzkumy navíc realizujeme často i v zahraničí. Uvidíme, zda se objeví nějací nadšení studenti, dveře budou mít u nás v laboratoři vždy otevřené.
 
Spolupracuješ se světově uznávaným odborníkem Markusem Stoffelem z Institutu geologických věd univerzity v Bernu… je to tak?
Ano. Této spolupráce si opravdu velice cením, jelikož se jedná zřejmě v současnosti o největšího odborníka na dendrogeomorfologii na světě. Je opravdu neskutečně inspirativní vidět styl vědecké práce jeho a jeho týmu. Máme spolu již několik společných kvalitních publikací a další snad přibydou. Zrovna v půlce dubna budeme mít společné sezení přímo v Bernu i s jádrem jeho týmu nad dalším společným výzkumem. 
 
Prozradíš, o co půjde?
Budeme řešit potenciál pro spolupráci v různých směrech dendrogeomorfologie. Jsem celkem přesvědčený, že z tohoto setkání vzejde další velmi zajímavá spolupráce. Moje momentální představa má tři základní směry. Řešení konkrétních odborných problémů ve směru dendrogeomorfologie a sesuvy nebo fluviálněgeomorfologické aplikace. Jiným provázáním může být propojení našich výsledků z různých regionů.
 
Co považuješ za svůj největší úspěch na poli vědy?
Za co jsem asi nejvíce rád, je to, že jsem se vůbec dokázal prosadit na nejprve domácím a dnes už i mezinárodním vědeckém poli v disciplíně, která u nás prakticky neexistovala, a nikdo se jí nevěnoval. Navázaná spolupráce s absolutní světovou špičkou je už jen ona třešnička.
 
„Motivuje mě získání kondice pro terénní výzkum.“
 
Pocházíš z Královéhradeckého kraje. Můžeš nám popsat, jak ses dostal do Ostravy a zda se ti podařilo se s místním prostředím sžít?
Geografie mě vždy velmi bavila, a ta fyzická obzvláště. A tak jsem si po gymnázium rozeslal přihlášky na takto zaměřené školy. Ani vlastně nevím, proč vyhrála Ostrava. Asi rozhodly nějaké maličkosti, které si teď ale určitě nevybavím. Zdejší prostředí vnímám jako poměrně odlišné v porovnání s mým rodným Hradcem Králové, a přiznám se, že někdy mám trochu problém porozumět mentalitě místních obyvatel. Nicméně, i zde jsem našel spoustu milých lidí a oblíbených míst.
 
Můžeš jmenovat některá místa, která rád navštěvuješ? 
Velmi jsem si oblíbil hluboká údolí na jižních svazích Lysé hory, ale jako člověk z Polabí mám zde asi nejradši Poodří a samozřejmě jeho rybniční soustavy.
 
Ve svém volném čase se věnuješ rybaření. Můžeš se nám pochlubit nějakým zajímavým úlovkem?
Nejsem rybářem, který by se honil za rekordními úlovky. Jsem rád za každou chvíli u vody. Myslím, že můj největší kapr neměl více než 12-13 kg.
 
Ten asi neskončil na vánočním stole :). Máš v Ostravě také nějaké další zájmy? Co kultura a pohyb?
Nene, naprostou většinu ryb pouštím. Kriticky musím přiznat, že asi nejsem moc člověk, co by kulturně žil. Příležitostně zajdu do kina a dříve na různé festivaly. Maximálně ale párkrát do roka. Poslední roky se více věnuji rekreačnímu běhání a rád jezdím na kole. Od přírody jsem však asi trochu pohybově líný člověk, a tak je motivací pro můj „sportovní život“ spíše získání kondice pro terénní výzkum :) S tím souvisí i moje jiné volnočasové aktivity, kdy nejraději „dělám vědu“ a v létě navštěvuji venkovní zahrádky:)
 
A na závěr je na řadě zpovědnice :)
Oblíbené jídlo? Špenát
Pěšky nebo autem? Autem
Fotbal nebo tenis? Hokej :)
Tropické pláže nebo drsný Island? Tropické pláže
 
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí ve Tvé nové práci…
Autor: Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 9. 4. 2015): 1490