Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Ruman Stanislav
21. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 21.11.2017

autor: Galia Tomáš
14. 11. 2017
Info o konzultačních hodinách v listopadu

autor: Škarpich Václav
13. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 15.11.2017

autor: Miklín Jan
6. 11. 2017
Nepřítomnost na katedře

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Výsledky našeho bádání mohou pomoci vodním tokům i společnosti“

„Výsledky našeho bádání mohou pomoci vodním tokům i společnosti“

„Výsledky našeho bádání mohou pomoci vodním tokům i společnosti“
Tomáš Galia se narodil před 30 lety v Novém Jičíně a většinu života strávil v nedaleké Kopřivnici. Vysokoškolské vzdělání získal na naší katedře a je zde od roku 2013 zaměstnán jako odborný asistent. Baví ho kolektivní sporty. Když má čas, náladu a není moc zima, zajde si pár kilometrů zaběhat. Má rád severskou krajinu, filmy a hudbu, dobré víno, moře, středomořskou kuchyni a Beskydy. Chová takové atypické zvíře – zemní veverku.
 
Tomáši, v čem vidíš smysl své práce?
Těch smyslů je samozřejmě hned několik – jednak předávat své znalosti a v uvozovkách tak vést studenty k tomu, aby si vážili přírody kolem sebe a dokázali v ní číst, dále se neustále sebevzdělávat a koneckonců realizovat vlastní vědecký výzkum. Právě jednotlivé výsledky našeho bádání postupně tvoří jakousi mozaiku, ze které se snad některé závěry jednou převedou do praxe, pomůžou vodním tokům a zprostředkovaně i lidské společnosti. 
 
Z tvé odpovědi vyplývá, že praxe výsledky výzkumu nepřijímá?  
To bych si nedovolil tvrdit, věci užívané v praxi přece pocházejí z výzkumů. Co se týče vodních toků, tak bych spíš upozornil na určitou disproporci – v praxi se využívá například hydraulické modelování v nejnovějším 1D/2D software a zároveň se v našich řekách a potocích aplikují ve vyspělejší Evropě dávno překonané prvky a postupy. My jako fyzičtí geografové máme nevýhodu v tom, že vodní toky jsou u nás tradiční doménou vodohospodářských inženýrů a tak je těžší některé nápady nejen prosadit, ale někdy i prezentovat tak, aby byly správně pochopeny. Dalším paradoxem je, že evropská legislativa (směrnice 2000/60/ES) sice nařizuje zásadně zlepšovat hydromorfní stav vodních toků, ale u nás si protiřečí s Vodním zákonem (č. 254/2001), který striktně nařizuje ochranu před účinky povodní a chce tedy mít koryta řek upravená. Myslím si ale, že se blýská na lepší časy a se snahou o kvalitní revitalizace vodních toků a zvyšování retenčního potenciálu krajiny a koneckonců i zlepšováním povědomí obyvatelstva o ochraně přírody a funkcích řek a potoků se budou nynější kanály postupně měnit v přírodě blízká koryta. Samozřejmě zejména v zástavbě se kompromisům nevyhneme, ale nevidím moc důvod, proč mít ve volné krajině zkapacitnělé koryto, jehož údržba stojí nemalé finance.   
 
Spolu s Václavem Škarpichem jsi vytvořil na KFG účinný tandem. Dalo by se říct, že jste budovateli svébytného směru ve fluviální geomorfologii?
Ještě bych uvedl našeho slovutného pana děkana, který se snaží naše výsledky prezentovat veřejnosti a který nás k fluviálce vlastně dovedl. Třeba k nám přibydou další kolegové z řad současných studentů. Nehovořil bych o nějakém svébytném výzkumu, prostě se snažíme v relativně skromných podmínkách sbírat a zpracovávat data, tvořit z nich kvalitní publikace a přispívat tak k poznání chování štěrkonosných řek a bystřin a zároveň naše výsledky předávat dále – souputníkům ve výzkumu, správcům toků, AOPK, našim studentům a dalším zájemcům o tuto problematiku.   
 
Dokonce za vámi již jezdí zahraniční studenti na stáže. Je tomu tak?
Není tomu tak. Pokud máš na mysli studenty z Polska, tak ti do Ostravy přijeli v rámci pracovní stáže, kterou mají možnost jako předmět na Zemědělské univerzitě v Krakově absolvovat. A lákadlem pro ně bylo spíše environmentální modelování než fluviální geomorfologie. Nicméně máme podaný projekt na výzkumnou mobilitu mezi touto a naší univerzitou, a pokud by to klaplo, tak by k nám mohl příští rok alespoň na pár měsíců přijet jeden z polských profesorů, se kterým blíže spolupracujeme. Ale v tomhle bych nechtěl být prorokem.
 
Jde podle tvého názoru skloubit pedagogickou činnost se špičkovou vědou? 
Určitě to lze, ale závisí to na konkrétním člověku. Špičkový vědec přece nemusí být zároveň dobrým pedagogem a naopak. Já sám u sebe vidím rezervy v obou směrech. Možná si pamatujete loňskou návštěvu profesora Korupa – je to světová osobnost geomorfologie a podání jeho přednášek bylo jak obsahem, tak stylem vyprávění opravdu zajímavé. A zcela jistě není jediným. 
 
Jsi autorem také populárně naučných publikací. Baví tě jejich tvorba, nebo je to nutné zlo?  
Myslím, že tvorba podobných materiálů tak trochu patří k pracovní náplni vysokoškolského pedagoga či vědeckého pracovníka. Příroda regionu Slezská brána byl zajímavý projekt, a byť ne vždycky jsem z něho byl nadšený (například když jsem se vrátil z terénu domů a vzápětí zjistil, že jsem měl po celou dobu nastaveno na zrcadlovce manuální ostření a 90 % fotek tak bylo neostrých) a slezská zástavba není můj nejoblíbenější typ krajiny, výsledná kniha se povedla a měl jsem z naší práce dobrý pocit. V hlavě mi visí sepsání jedné populárně naučné publikace, ale prozatím bych nerad prozrazoval detaily, dokud se neposunu dále než je vytvoření automaticky generovaného obsahu a napsaná úvodní kapitola.
 
Vyučuješ předměty, týkající se hydrologie a fluviální geomorfologie. Jak dopadá srovnání s dobami, kdy jsi ty sám byl studentem?
Je to už nějakých deset let, kdy jsem seděl na židli na chodbě a nadával na úkoly zadané mými staršími kolegy… Jsou docela velké rozdíly i mezi jednotlivými ročníky, někde se mi zdají studenti nadanější a hlavně mají větší zájem se něco dozvědět. Myslím si, že naše generace měla větší respekt k vyučujícím. Zároveň, i díky tomuto respektu, jsme se až na výjimky také báli v hodinách častěji projevit, ptát se, diskutovat. Celkově jsme byli rovněž pečlivější, dokázali jsme se nad problémy více zamyslet a pravděpodobně jsme měli i hlubší znalosti – soudím tak podle toho, co teď zažívám u státnic z pozice zkoušejícího a možná ještě výrazněji z úrovně současných diplomek a bakalářek. Ale vím, že i v dnešních ročnících jsou někteří studenti velmi šikovní a jednou budou „profíci“ ve svém oboru.
 
Jakým směrem by tedy měla výuka směřovat?
Samozřejmostí je udělat výuku něčím zajímavou, přitáhnout pozornost a tím i zájem studentů o předmět nebo celý obor. Nabídnout jim něco výjimečného, jako třeba exkurze do atraktivních míst. Někdy se bavíme i o tom, že by některé předměty byly alespoň v magisterském stupni vyučovány v angličtině. Zásadnější ale bude, až u nás jednou budou zase převažovat studenti, kteří chtějí v  oboru něčeho dosáhnout a přihlásí se na univerzitu proto, že se chtějí dozvědět o krajině kolem sebe a ne kvůli tomu, že mají šanci být přijati bez přijímacích zkoušek. V této souvislosti rád vzpomínám na vedení výuky na Stockholmské univerzitě a musím přiznat, že se mi vždycky dobře učí i starší pedagogy, kteří si rozšiřují aprobaci na zeměpis.
 
Zbývá ti nějaký čas na volnočasové aktivity? 
Zaměstnání na vysoké škole má podle mě tu výhodu, že si lze čas docela dobře naplánovat. Někdy musím pracovat i přes víkendy (tvorba výukových materiálů, vědeckých článků, případně i práce v terénu) a neoficiální volno si pak pro změnu udělám jindy. Práce v terénu, tedy získávání dat, je prostě v našem oboru často závislá na počasí a co neudělám do konce října, tak budu dohánět až následující rok v dubnu. Naštěstí je přítelkyně k tomuto více než tolerantní. 
 
Doporučíš nám nějaké místo, kde si v Ostravě v době bez smogu lze kvalitně zaběhat?
Já mám v oblibě okolí řeky Opavy a oblast mezi Martinovem a Plesnou, protože v těch místech bydlím a mám u běhání rád klid. Někteří přátelé běhají v Bělském lese a taky si to chválí. Jinak i v době smogu si lze zaběhat – chodíváme pravidelně hrát florbal do haly, tam je vzduch o něco čistší :-) 
 
Děkuji za rozhovor. 
Jan Lenart
 

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 27. 10. 2015): 1143